Klub gentlemanů

V jeden památný večer se místní nálevnou rozléhal obzvlášť bujarý hlahol. Pivo teklo proudem, stoly se prohýbaly pod hromadami masa a hrdinové se trumfovali neuvěřitelnými historkami. Když v tom se ozval ctihodný kmet.

„Nebe se protrhlo a vysypalo se z něj 3568 jitrnic, 2352 jelit a jedna tlačenka.
Pečený kuřata lítaly těsně nad zemí a na kopci se jako ze sna zjevila armáda.
Zuřivý pokřik se nesl po větru společně s kvílením uslintaných draků a klapáním grifiních zobáků
Naproti nim se zpoza vrat podzemí vyvalila armáda strašlivejch Golemů a za nima se s bučením hnalo několik Šílenejch krav a kdoví čeho ještě.
Armády se srazily a začala řež.“
„Přesně tak jsem to ve snu viděl“, řekl děda Melhuba. Dopil svoje desáté pivo a usnul, jako pokaždé, ve svém kolečkovém křesle. A jak už to občas v hospodě bývá, do řeči se dali lidé z několika cechů. Po Melhubově výstupu se řeč stočila na podzemí.


Uvědomujeme si, že problém s postupem v podzemí tví v tom, že máme dost nováčků. Lidí co později začali, nebo nemají takový přísun hub aby mohli rychle trénovat. Řešit se to dá různě. Například náborem silnějších hráčů na úkor těch slabších. Jenže my nechceme lidi negativně hodnotit jenom pro to, že mají nižší level. Nejsme prudiči nebo krátkozrací prospěcháři.

Proto vzniklo sdružení cechů tzv. „Klub gentlemanů“. Jde o pevný svazek několika cechů (v první fázi Smrtící pohromy a Powerkillers) které odhodily vzájemnou nevraživost a překonaly omezení 50ti členného limitu. Lidé z těchto cechů se promísí tak, abychom koncentrovali sílu na podzemí v jednom z cechů a přitom mohli nabídnout zázemí a bonusy pro ty co procházejí přípravou. Bonusy budou postupně zvednuty všude.

Je zřejmé, že v rámci tohoto svazku bude docházet k určité soutěži mezi lidmi o čest jí na další podzemí. Takovou soutěž v rámci pevně stanovených pravidel považujeme za další zdroj herní motivace, bez toho abychom museli lidi vyhazovat.