Nábor otevřen!

V hospodě panoval obvyklý ruch. Hostinský nestíhal obsluhovat a neskrýval svou spojenost. Pivo teklo proudem, pěna byla obzvlášť načechraná a z pečínky rychle ubývalo. A jak už se to občas stává, mumraj na chvíli ztichnul, to jak si většina přihýbala z korbelů. A v tom se ze salónku Smrtící pohromy ozval stařecký hlas:







„Nebe se protrhlo a vysypalo se z něj 3568 jitrnic, 2352 jelit a jedna tlačenka.
Pečený kuřata lítaly těsně nad zemí a na kopci se jako ze sna zjevila armáda.
Zuřivý pokřik se nesl po větru společně s kvílením uslintaných draků a klapáním grifiních zobáků.
Naproti nim se zpoza vrat podzemí vyvalila armáda strašlivejch ........."

"Honem dejte někdo Melhubovi pivo, nebo to zas budem poslouchat celý večer!" utnul litanii rázný hlas.

Ač bylo akutní nebezpečí padesátého sedmého omílání staré bitvy zažehnáno, vedení Pohromy sedící v čele stolu dalo hlavy dohomady a začalo se radit. Co si tenkrát řekli nevíme. Bude pivo zadarmo? Nebo bungee jumping z vrcholku věže? Chtěl jsem to moc vědět. Bohužel jsem se přisunul blízko, příliš blízko. Do dosahu Hákonovi paže. Od té doby neslyším dobře na levé ucho, ale zas na něm mám slušivý obtisk chomované rukavice.

Po chvíli Hákon a Pitrysek vstali a vyšli ze salónku Pohromy do výčepu.

"Mládeži!" zahřímal Hákon
"Chcete proniknout do tajemných hlubin podzemí?
Chcete zažít epické bitvy proti hordám nepřátel?
Chcete, aby o vašich skutcích pěli bardové?
Chcete hodovat po boku legend?
Chcete se měřit s nejlepšími?
Řekněte si o své místo ve Smrtící Pohromě!"